JavaScript je jazyk, který je citlivý na velká a malá písmena. Programátor by si měl tedy předem uvědomit jaké názvy proměnných
volí, neboť proměnná s názvem jmeno není ta samá jako Jmeno nebo dokonce JMENO. Podobně platí, že
klíčové slovo while pro definici cyklu je zapsané správně, ale pokud použijeme While nebo WHILE tak
výsledkem tohoto bude chyba
Klíčová slova zapisujeme vždy malými písmeny, ale pokud se jedná o názvy proměnných, tak můžeme písmena kombinovat jak se nám zachce.
JavaScript většinou ignoruje prázdnou mezeru mezi příkazy. Použít tedy můžete, odsazení či jaké koliv zvyklosti běžné při psaní kodu.
Pro toto pravidlo samozřejmě existují vyjímky. Některá klíčová slova, jako třeba return, by mohl interpreter pro JavaScript
špatně vyhodnotit, pokud by stálo na řádku samostatně.
Jestliže se bavíme o přehlednosti zdrojového kódu a jeho čitelnosti, tak v dnešní době pokud chcete zdrojový kód chcete v čitelném stavu udržet na delší časový horizont, budou se vám komentáře hodit. Kód , který v JavaScriptu naprogramujete, tak se vám bude zdát čitelný, ale může se stát, že když se k němu zpětně vrátíme a nebudeme mu rozumět. Komentáře v JavaScriptu jdou aplikovat dvěmi způsoby.
Komentáře, které chceme umístit na více řádků zapíšeme pomocí následující syntakxe:
/*Toto je víceřádkový komentář v JavaScriptu.
Je velmi podobný komentářům v jazyce C, neboť jej lze
také umístit na více řádků.*/
Jednořádkový komentář zapíšeme takto:
//Toto je jednořádkový komentář.
Středníky se v JavaScriptu používají ke stanovení rozsahu příkazů. Ve skutečnosti nejsou středníky na mnoha místech v JavaScriptu vůbec potřebné, ale když je nepoužijete tak se omylem můžete dostat do nezbytných problémů, které zahrnují hodiný bádání nad tím jak ) zprovoznit zdrojový kód, který je nefunkční pouze kvůli středníku!!!
JavaScriptový kód je nejčastěji umístěn mezi tagy <head> a </head>, ale také se můžete setkat v umístění
v <body>. Navíc k tomu všemu musí deklarovat, jaký typ programového kódu vkládáte. A to pomocí parametru type otevírací značky
<script>, takto:
<script type="text/javascript">
Opět zde existuje malá vyjímečka. Pokud-li deklarujeme webovou stránku jako Extensible Hypertext Markup Language (XHTML), tak se zde musí učinit menší opatření ve zdrojovém kódu a to takto:
<script type="text/javascript">
<![CDATA [
//Zde zadáte zdrojový kód
]]>
<script>
Proměnnou si můžeme definovat jako virtuální prostor, který nám slouží k ukládání dat a snadnější manipulaci s nimi. V JavaScriptu si definujeme proměnnou
pomocí příkazu var.
var nazev_promenne;
Datové typy jazyka popisují jednotivé elementy, které lze využívat. Podle toho koho se zeptáte tak zjistíte, že JavaScript umí pracovet se třemi až šesti datovými typy. Nejčastěji budete pracovat se třemi datovými typy, s některými více, některými méně.
Těmito šesti datovými typy v JavaScriptu jsou:
JavaScript povoluje, aby specijální znaky byly zastoupeny takzvanými escape sekvence, aby je bylo možné do zdrojového kódu zapsat.
| \b | Mezera |
| \t | Mezera vytvořená tabulátorem |
| \n | Zalomení řádku |
| \v | Vertikální odsazení |
| \f | Začátek nové stránky |
| \r | Návrat na začátek řádku |
| \\ | Zpětné lomítko |
Operátory je možné používat jak pro konstanty, jako je např. číslo 22, tak pro proměnné JavaScriptu
| & | A |
| | | Nebo |
| ^ | Nonekvivalence |
| ~ | Negace |
| << | Posun vlevo |
| >> | Posun vpravo |
| >>> | Posun vpravo s doplněním nul |
| == | Testuje, zda jsou si dvě hodnoty rovny |
| != | Testuje, zda si dvě hodnoty nejsou rovny |
| === | Testuje, zda jsou si dvě hodnoty rovny a mají stejný datový typ |
| !=== | Testuje, zda si dvě hodnoty nejsou rovny a nemají stejný datový typ |
| > | Větší než |
| < | Menší než |
| >= | Větší nebo rovno |
| <= | Menší nebo rovno |
| in | Testuje, zda má objekt atribut se zadaným názvem |
| instanceof | Testuje, zda je objekt instancí určitého objektu |
| delete | Odstraňuje atribut |
| void | Vrací nedefinovanou hodnotu |
| typeof | Vrací řetězec specifikující datový typ |
| ++ | Inkrementace |
| -- | Dekrementace |
| + | Plus |
| - | Mínus |
| ! | Logická negace |